GUESTBOOK

________________________________________________________________________________________________

Tsubasa Reservoir Chronicles - Recenze

18. října 2008 v 18:57 | Re |  Tsubasa Chronicles

Tak jsem se dokopala napsat recenzi na Tsubasu XD Proč dokopala: protože já ve svém fanatismu píšu jen o Code Geass, a to taky nemusí na potencionální čtenáře působit nejlíp xD Navíc bych měla napsat recenzi asi na všechna Anime, co jsem kdy viděla, i když koukám, že na to asi půjdu kapku retrospektivně ^^;

Syaoran se stal archeologem po svém adoptivním otci, kterého zastihla předčasná smrt. Nicméně zemřel šťastný, což dodává Syaoranovi řekněme pozitivní ladění, takže zvládá ve svých hádám tak 12-14 letech žít úplně sám v pouštním království Clow. Stejně se většinu času pohybuje poblíž obrovských ruin nedaleko města, jejichž tvar nejvíce připomíná polozahrabaná křídla (a já bych se vsadila, že v tomhle mám pravdu z důvodů, které objasním později).

Syaoran má v celém království jen jedinou kamarádku, Sakuru, se kterou se znají už od dětství. Sakura je čirou náhodou princezna, sestra zdejšího krále (který mimochodem Syaorana nemůže vystát) a jestli jsem se zmiňovala o pozitivním ladění Syaorana, tak Sakura není jen pozitivně laděná, ona je pozitivně hyperaktivní XD. Syaorana má moc ráda, popravdě řečeno, už hezký čas sbírá odvahu sdělit mu, že ho miluje, ale když ono do toho něco vždycky vleze (jak už to tak bývá).

Osud ty dva pro sebe předurčil. To ví i Sakuřin bratr, král Toya, kterému to sdělil jeho nejlepší přítel a zároveň královský kněz/magik Yukito, mezi jehož schopnosti patří mimo jiné i nahlížení do budoucnosti. Bohužel, sny mu sdělily, že cesta těch dvou k sobě bude velice strastiplná a plná nástrah. Sakuře dále předpověděl mimořádné schopnosti.

Jako by se Syaoranovým jednodenním výletem zpět do města dalo vše do pochodu. Když večer po jeho návratu k ruinám Sakura zamilovaně hledí tím směrem, ruiny se rozzáří a rozezní podivným tónem (ne nepodobným zpěvu velryb). Sakura dle vlastních slov má pocit, že ji ruiny volají a začne bez viditelné opory levitovat ve stejném světle, jako je to, které obklopuje ruiny. Pak zničehonic zmizí.

O chvíli později ji Syaoran potká v ruinách na místě, kde právě našel podivný neznámý znak na podlaze znázorňující křídla. Sakura, která nění úplně při sobě, vejde doprostřed symbolu, tím znovu rozezní ruiny a znak se rozevře. Syaoran se ochranitelsky vrhne za Sakurou, která prolevitovala dolů. Sakuře před stejným znakem s křídly, tentokrát na stěně, narůstají přízračná křídla ne nepodobná těm symbolickým a poté ji znak začne vtahovat do sebe. Syaoran k ní vyšplhá právě včas, aby ji stihl vytrhnout "ze spárů chtivé zdi xD". Křídla se roztrhnou v desítky pírek a ta zmizí.

Sakura začíná chladnout. Yukito ty dva pošle k jedinému člověku, který by jí mohl pomoci, tzv. Dimenzionální čarodějce Yuko (to je dosti kostrbatý překlad aneb Čeština není všemocná xD). K té ve stejné chvíli dorazí ještě dva další mladí muží, válečník Kurogane poslaný proti své vůli ze svého světa (kde už neměl konkurenci), který netouží po ničem jiném, než se tam zase honem vrátit, a Fai, mág s neznámou minulostí, který se pro změnu do svého světa už nikdy v životě vrátit nechce.

Yuko sdělí Syaoranovi, že peříčka byla Sakuřinými vzpomínkami a nyní se rozletěla do všech možných světů. Sakura bez svých vzpomínek zemře. Syaoranovi a ostatním nabídne možnost cestovat mezi světy, kde může Syaoran hledat Sakuřina pírka, Kurogane svůj svět a Fai utíkat před tím svým. Yuko ovšem není z těch, kteří by něco dávali zadarmo a od každého z nich si vezme věc pro něj nejcennější. Fai přichází o znak na svých zádech, který mu pomáhá koncentrovat magii, Kurogane je nucen vzdát se své zbraně a Syaorann se musí smířit s tím, že Sakura zapomene na jejich přátelství a i kdyby byla nalezena všechna pírka, na to, co prožila se Syaoranem ani na své pocity k němu si už nikdy nevzpomene. Syaoran, kterému leží na srdci hlavně princeznino blaho, souhlasí. Výměnou za oběti dostávají bílého králíka Mokonu, která je schopna cestovat mezi světy.

Díky Mokoně tak tedy začíná velké pátrání po vzpomínkách princezny Sakury.




NÁZOR:

Tolik k příběhu. Velkou smůlou pro Tsubasu byla u mě pravděpodobně skutečnost, že jsem ji začala sledovat bezprostředně po dějem přeplněném Code Geass. Jinými slovy, Re, která si za posledních pár dní zvykla sednout k anime, zadržet dech a nadechnout se až při endingu, si sedla k anime, kde by se vám děj ze tří dílů směstnaný do jednoho možná zdál průměrný. První díl jsem sledovala během stahování asi 23. důlu Code Geass R2. Nebylo to tak špatné. I když ve chvíli, kdy jsem viděla konec, mi bylo jasné, jaké anime mám před sebou:

Tsubasa Chronicles je typický "puťák", jak bych řekla já. Tím se řadí do stejné řady jako Digimoni, Pokémoni a spol. Čili, časově neomezené anime, kde se cestuje po různých místech a v rámci jistých minipříběhů se něco hledá, nebo získává atd. V tomhle případě Sakuřina peříčka. Pokud hrdinové narazí na svět, kde Mokona vycítí takové pírko, máte štěstí, když se děj v tomhle světě bude táhnout jen tři díly.

Phibo může dosvědčit, že prvních pět dílů jsem mu soustavně řvala v agonii na ICQ jaká je to nuda xD. Uznejte, že po Code Geassu, kde máte štěstí, když si můžete sekundu prohlížet Leloucha, je anime, kde se 10 minut celého dílu skládá ze zoooooufaale pooomalééhoo přibližováááníí velice zblízka obličeje Syaorana nebo Sakury, opravdu úděsný zážitek. Po pěti dílech jsem málem děkovala nahlas, že už zkončil věk, kdy jsem nucena civět celé anime na bezvědomou Sakuru ze všech možných i nemožných úhlů, za různého světla. Samozřejmě to neznamenalo, že se zbavím podobných záběrů na Sakuru při vědomí, ale rozhodně to omezilo scény, kde na její tělo Syaoran zamilovaně hleděl (dalších asi 5 desetisekundových přibližování x__x)

Pro představu 1) Sakura něco řekne. Ticho... 5 sekund záběr na ty dva jak mlčí.... 10 sekund přibližovák Sakury, 10 sekund přibližovák Syaorana a pak ještě 5 sekund Sakury, než se konečně pohne XD Za tu dobu by Lelouch stihl vyhodit do povětří královský palác a ještě stihnout uložit Nunally do postele xD

Pro představu 2) Syaoran bdí nad bezvědomou Sakurou. Přijde Fai, něco řekne... 10 sekund přibližovák Syaorana, 10 sekund přibližovák bezvědomé Sakury s tou typicky lehce pootevřenou pusou, 5 sekund záběr na ty dva a pak 10 sekund záběr na Syaorana a odměna? Syaoran přivře oči! Ale vy si říkáte: KONEČNĚ SE TAM NĚCO POHNULO! xD

Co k charakterům:

Syaoran... jak jsem se zmiňovala o tom, že Suzakua z CG většina považuje za tobo bezchybného klaďase, který je prostě dokonalý (jako že to u Suzaka není pravda), tak Syaoran je prototyp, podle kterého tohle rčení vzniklo xD Je silný rychlý, hbitý, chytrý, nadaný, tichý, (+ jistá snaha o to aby byl cool charakter ze strany autorů), odvážný a nezastaví ho nic, ani zlý mág, ani oheň, ani možnost vlastní smrti před jakýmkoli činem, který by mohl vykonat pro Sakuru. Na ten jeho rádoby "pokorný výraz za kterým se skrývá odhodlání" už se nemůžu ani kouknout...

Sakura... dokud měla své vzpomínky, dala se brát ještě docela kladně jako slečna třeštidlo. Dokonce měla i své humorné momenty. Jakmile přišla o vzpomínky, stala se z ní slečna "Jsem nevinná, bezbranná, slaboučká, Bohem milovaná, obdařená mimořádnou silou, potřebuju ochraňovat a při první příležitosti omdlím a nechám se někým odnést do bezpečí (pokud mě předtím už někdo neunesl)". Takže asi tak x_x. Ten její postoj s rukou na srdci (všimněte si jak často ty citlivé anime slečny mají ruku na srdci, nebo aspoň na hrudní kosti xDD) a ukňourané "Syaoran-kun" se u mě setkává se stejnou alergií jako výše zmíněný Syaoranův výraz andělského strážce xD

Fai... Fai je výborný charakter, neustále se usmívá a tím spolu s Mokonou udržuje dobrou náladu party. Nicméně je zde pořád ten fakt, že z nějakého důvodu prchá před svým světem. Jeho minulost tedy ani zdaleka nebude tak veselá a i jeho úsměv se později ukáže spíše jako vřelý úsměv někoho, kdo však sám je v hloubi duše nešťastný.

Kurogane... Moje nejoblíbenější postava téhle anime. Kurogane byl ve své zemi nejlepším bojovníkem a tudíž mu kapku narostlo ego. Je výbušný, vysoký a silný, specializuje se na boj s dlouhou katanou (mě jednoduše prostě přišlo, že to vypadá jako katana, ať si tam říkají sword sem sword tam xD). Právě kvůli nedostatku konkurence ho jeho královna poslala za Yuko a ještě předtím na něj vložila pečeť, která mu s každým zabitým protivníkem ubere ze sil. Kurogane je taky hlavním zdrojem humoru v celém Anime. Mokona s Faiem si vypěstují malý zlozvyk pitvořit Kuroganovo jméno a ten se vždycky dokonale dožere XD

V posledním "světe" první série (proč uvozovky... kdo ví ten ví, spoilovat nebudu), kde si mohli vybrat jiná jména, než ta svá skutečná, se Fai rozjel a partě rozdělil jména Malé kotě, Velké kotě, Malé štěně, Velké štěne XD Tady jsem snad poprvé vyprskla smíchy nad výrazem Syaorana, když ho to viděl psát xD. Kurogane pochopitelně obdržel jméno Velké štěně a to se naprosto neslučovalo s jeho egem, takže solidně a hlavně často vybublával xD



--
K Tsubase jsem se dostala sama (!) a to poté, co jsem zjistila, že tam došlo k resurekci Kamuiho a vyskytují se tam téměř všechny charaktery z X. Myslete si co chcete, pro mě to byla skvělá motivace XD. Bohužel, většinu z nich, včetně Kamuiho a Fuumy potkáte až ve třech OVA (recenzi napíšu někdy jindy, upozoňuji že pude podstatně kladnější) a těch pár, kteří jsou v samotných sériích, má jiný dabing a v tomhle případě nutno podotknout, že horší (Sorata...).

Takže, co se příběhu týče, CLAMP mě trošku zklamal :( Tohle je vyloženě telenovela (jednak ta rádoby romantika a jednak možnost nekonečnosti). Tou Poké/Digi laciností to doslova přetéká... například, kdyby ten moment, kdy Mokona otevírá bránu mezi světy nebyl pokaždé do posledního detailu stejný, bylo by to určitě velké plus... (srovnávám například s digizměnami v Digimonech atd). Prostě přednastavili jednu akci a pak ji tam hodili vždycky, když bylo třeba :/

Co můžu pochválit je oblečení. Nepůsobí přeplácaně, ale je skutečně luxusně vymyšlené (tady hlavně narážím na Sakuřiny princeznovské šaty a na odění Yuko).

Pohyby ovšem v některých místech působí hodně nepřirozeně a nepřesvědčí vás (to mluvím hlavně o Syaoranových kopech). Ale úsměvy Faie a Sakury zahřejí.

Celkově je animace na průměru. Akčnost... o té se hlavně zezačátku vůbec mluvit nedá. Protože akční scéně předchází pět přibližováků zpomaleného Syaorana vrhajícího se do boje a když už se teda dostane k protivníkovi, čeká nás jen další nespočet zpomalováků Syaoranových pohybů ze všech stran. Achjo xD

A teď se dostávám k zaručeně největší třešni na tomhle sporném dortu :D a tím je OST. Na to, jak celý příběh působí nevýrazně, tak hudba je to jediné co ty přibližováky přeplněné "akční" scény drží nad vodou. Motivy jsou opravdu nádherné, využívají ženský sbor a je radost to poslouchat :D




(Doporučuji: A song of Storm and Fire (hlavní motiv - perfektní), Ship of fools (hlavní záporácký motiv, taktéž super :D), Fai's Song (tu mám taky moc ráda))

Toť ode mě vše k Tsubasa Chronicles, hádám, že mě čeká mnoho cihel, protože (k mému solidnímu překvapení) to má hodně nekritických fanoušků ^^;

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 If If | 3. května 2013 v 22:34 | Reagovat

Fajn, sice odpovídám na čtyři roky starý článek, ale nevadí, přišla jsem si hodit cihlu. ^^

Ehm... pravda, nevím jak je na tom anime, ale začetla jsem se do mangy, jsem tak u 120 kapitoly a zatím je výborná. Sice je pravda, že měla hodně pomalý rozjezd a chvíli trvalo, než mě chytla, ale rozhodně stálo za to to překonat. :) No nicméně jsem četla názory, že u věcí od CLAMP bývá obvykle podstatně lepší manga. Možná na tom něco bude. ^^ (Minimálně manga ušetří člověka nutnosti zírat 10 vteřin na něčí obličej atd...:)).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama