GUESTBOOK

________________________________________________________________________________________________

Srpen 2009

První AMV

25. srpna 2009 v 16:11 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)
Díky Temi jsem se konečně naučila zacházet s programem na stříhání videí, který utáhne tahle krabice *kopne neurčitě někam pod stůl*, s Vegas. A tak, KONEČNĚ, se mi otevřely dveře k tvorbě AMV, po kterých jsem posledních pár let se slzou v oku škrábala. Protože momentálně zase prožívám můj typický Pokemon Boom a našla jsem hudbu, o které jsem naznala, že se hodí k druhému filmu, strávila jsem poslední dva dny střihem, a nutno podotknout, že mě to baví ^^. A to většina z těch, ke kterým jsem si šla vybrečet svůj absťák, nečekala :D

Není to sice moje úplně první AMV. To první jsem nedělala sama a navíc bylo usouzeno, že hudba se naprosto nehodí k obsahu (i když se střihem jsem byla vždycky spokojená), takže nikdy nebylo "vypuštěno". Takže teoreticky je tohle moje velká premiéra, protože je to první AMV, které jsem udělala zcela sama :)


ADVík 2009

8. srpna 2009 v 19:45 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)


Tak s týdenním spožděním (prostě kvůli dovolené xD) sem přicházím se zážitky z mého prvního ADVíku.

Takže čím začít? Bylo toho mnoho. Opravdu mnoho xD.

Jedna z těch pro mě důležitějších maličkostí byla skutečnost, že jsem se poprvé v životě vydala do terénu v kompletním cosplayi. Kdo ví ten ví, kdo neví, tak jsem šla za Chronu ze Soul Eatera. Jak už to tak bývá, nejoblíbenější součástí toho cosplaye byl pro mě můj věrný a drahý přítel, meč Ragnarok, krom dřevěného základu byl nefalšovaně handmade (c) Já a Blackie n_n. Řeknu vám, že chodit po civilizaci s velkým a hlavně masivním černým mečem je zážitek k nezaplacení xD. Zvláště ty pohledy důchodců. Z nějakého důvodu byly takové nepřátelské... a z nějakého důvodu mi to neuvěřitelně přidávalo na náladě xD.

Už před ADVíkem jsem byla Temi obeznámena, že ADV je něco úplně jiného než A-fest. To je rozhodně pravda. Když bych to měla vyjádřit přesněji, tak A-fest je takový oficiální meeting, ADVík je komornější a rodinnější atmosféra a to i přesto, že v té vaší rodince se zrovna nachází přes 600 lidí xD.

Ten počet dal o sobě poprvé vědět ve chvíli, kdy se naše skupinka (Já, Blackie, Mafísek a Kyanka) vyvalila z metra. Tedy ne hned. Nejdřív se k nám ještě přibalil Shadow, který nějakým záhadným způsobem poznal, že taky míříme na ADVík xD. Následně se k nám nadšeně vrhla jedna paní středního věku, která chvíli opěvovala moji paruku (že dcera by byla nadšená), ale nejvíce času zamilovaně pěla ódy na Shadowovy kudrny (co by za ně dala) xD. Ve výsledku nás ale dobře donavigovala až k Modré škole, která byla překvapivě modrá O_O'. Naše představa "pozdního příchodu těch nejlepších celebrit" se trochu rozplynula, když jsme spatřili tu nádhernou frontu před vstupem xD. Následovalo několik setkání starých známých a v jednom případě i nových známých, protože se k nám přidala Yoruichi. Pak se k nám dostalo i několik zajímavých novinek aneb dobré a špatné zprávy.

Dobrá zpráva byla, že tu snad někde bude i někdo cosplayovat Soul Eatera, což se nám s Blackie nesmírně zamlouvalo (nebudeme v tom samy, že XD). Špatná zpráva: fronta na hodinu před školou a škola prý už plná XD. A neurčitě záporná zpráva: tu frontu čekají tí, kteří platili předem, zatímco pokud někdo přišel jen tak, měl vyhrazenou vlastní pokladnu, která byla úplně volná ^^;. To aby jeden přemýšlel nad tím, co je tu výhodnější xD.

Ve škole doopravdy nebylo žádné místo, a bylo tam na umření. A hromada mangashopů n_n. Ačkoliv se naše vlivné kontakty (orgové) snažily nám nějak pomoci, ono už prakticky nebylo jak xD. Nachvíli jsme se nastěhovali do tělocvičny, kde spala většina. To v praxi znamenalo bágly šesti sedmi lidí na místo tak pro dva XD. A do toho ten MIZERNÝ vzduch. Cože, vzduch? Kde? XD

Po návratu do vstupní haly následovala hromada dalších setkání a hugů, a pak "Soul Eater spotted", což byla moje snaha o to, přiblížit se ke cosplayerovi Soul Eatera potichu zezadu a dát mu meč pod krk xD. Jenže on si mě všiml, takže se z toho strhla epická honička po klouzavé podlaze, na kterou jsem doopravdy neměla boty xD. Tak jsme se seznámili s Raynem.

Ubytování se nakonec vyřešilo tak, že byla vyklizena jídelna, která měla sloužit jako herna stolních her, a stoly byly vyskládány do vstupní haly. Byl to GENIÁLNÍ nápad. Na té chodbě nikomu nevadily, navíc si tam ještě mohl jeden sednout, a uvolnil se nezanedbatelný prostor pro "bezdomovce" s neporovnatelně lepší kyslíkovou zásobou.

Místo programu jsme vypadli ven najít Zverimex, protože jak Rayne tak Mafisek si chtěli dát někoho na vodítko xD. Zverimex jsme našli, ale samozřejmě z důvodů dovolené zavřeno xD. Ale našli jsme i úžasnou grafiti stěnu, což se do našeho Soul Eater cosplaye, který ve skupince převažoval, výborně hodilo :D

Nejsem sama, koho tady ten Blackiin výraz děsí? XD
Já, Rayne, Mafísek, Blackie, Kyanka a dole Yoruichi (+ Bery) = TOP TEAM


Nicméně byl přivezen a následně postaven i velký vojenský stan, pro ty znalejší typický "hangár", kde mohli zájemci spát. Byla jsem zfanatizována většinou a přesunula se tam x3. Nicméně Mafi s Kyou se vcelku záhy vrátili zpět do jídelny. Já se rozhodla neopustit moji drahou cosplayovací polovičku. Byli jsme tam sami, tedy naše skupinka. A já byla jediná, kdo zastával názor "Proč bdít v noci, kdy se nic neděje a být mrtvá zítra, když je program?". Tak jsem šla spát xD. Zbytek mě pravděpodobně považoval za HODNĚ tvrdého spáče, možná si mysleli, že jsem v komatu, protože se pak do stanu přesunuli s volnou zábavou, která zahrnovala hlasitý hovor a hodně hlasité hentai xD. Řeknu vám, i ty zvuky mi stačily xD. A ty občasné poznámky "Re radši usnula," pronášené zcela nahlas byly taky lol xDD. HENTAI SUX xD. Zmiňte se někdo o špagetách se sýrovou omáčkou a mlékem, a jste mrtví. Z tohoto důvodu jsem ráno rezignovala a jak nejdřív to šlo, tak jsem se napakovala zpět do jídelny, kde bylo naštěstí ještě docela místo. Teda hentai byl jeden z důvodů. Druhým byla jednoduše zima xD.

Moje strategie jít spát brzo se vyplatila, protože ráno byl čilý jedině kdo? No já, samozřejmě xD. A zbytek byl plný mravenců... tehehe xD To bylo za ty špagety!

Pátek byl každopádně pro nás s Blackie den bez cosplayů. Víte, on se jeden docela zpotí, když má na hlavě teplou paruku a celý je oblečený v dlouhém, černém, a prakticky vzato velice teplém oblečení xD. No, je pravda, že jsem paruku vyměnila za moji drahou černou Mokona čepici "warm in winter", takže z kaluže do bláta ale.. xD

Mafi s Kyankou se každopádně nezapřeli a vydupávali na DDR skoro od rána do večera :D Já to zkusila jednou a svůj tragický neúspěch přikládám tomu, že jsem jednak neslyšela přes hluk hudbu (to je pravda!) a na těch padech se mi taky nehopsalo nejlíp (to je taky pravda!).

Já nějak vytrvale existovala mezi mnoha skupinami. Jinými slovy, opustila jsem jednu, připojila jsem se k jiné. Ono to ani jinak nešlo. Znala jsem tam víc lidí, než jsem považovala za možné a další přibývali každým dnem xD. V praxi to fungovalo tak, že jsem se někde začetla, moje společnost se mezitím někam zdekovala, tak jsem se vydala na průzkum a po pár krocích jsem narazila na Temi a bum, šlo se na J-dorama. Pak jsem se trhla Temi, šla jsem kamsi, a bum, našla jsem Faqy, Guu a spol.

Nejúžasnější na tom všem byly hugy n_n. Potkáte někoho známého? HUG. Potkáte někoho, kdo si dole koupil placku Free hugs? HUG. Potkáte dalšího známého? HUG. Potkáte lidi s cedulkama FREE HUGS? HUG. Potkáte toho známého, koho jste viděli před deseti minutami? HUG. A pořád n__n. Známí, cizí... tam vlastně nikdo nebyl pořádně cizí :D Jestli se někdy někam hodil termín "jedna velká rodina", jsou to chudáci opuštění endemité zvaní Otaku, kteří se někde sejdou s dalšími jako jsou oni :D


Zcela historický snímek :D Růžový králík z Ouranu nalevo? Toho si hned první den koupila Temi. Taková ta medvídkovitá věc s tvářičkami a fialovými netopýřími křídly? Tu potkal stejný osud v rukou Yoruichi :D

Druhý den si mě odchytil Bery. Měli se původně sejít s Blackie, jenže došlo k jakémusi komunikačnímu kiksu, takže si mě našel u Mangashopu. Naprosto nechápu, jak mě poznal XDDD. Nás dva čekal tvrdý osud "hledačů Blackie", která se shodou náhod stala spojnicí dvou ne zcela spřátelených skupinek. Řešila to tím, že zdrhala XD. A kdo ji hledal? My dva xD. Když jsme zjistili, že se úmyslně skrývala před nalezením, rezignovali jsme do budoucna na jakoukoliv snahu "najít Blackie", který tak nějak mizela v průbehu celého ADVíku.

Další tvrdá zkouška nás čekala, když jsme se rozhodli jít na přednášku o CLAMPu (teda já se rozhodla, Bery se musel podrobit xDD). Srdeční záležitost, chápejte xD. Já, odchovanec CLAMPovských anime xD. Podle programu měla být ve Worshopové místnosti. Oká, nasměrovali jsme se do chodby, kde se měla nacházet workshopová místnost. Stála tam fronta. Zařadili jsme se do fronty. Dveře se otevřely. My si sedli. Dveře se zavřely a "Vítejte v Shoujo-ai linii." xD A konec xD

Toho dne večer jsme se s Berym uložili v jídelně, kam jsem se já přestěhovala a Bery rovnou nastěhoval. Leželi jsme vedle Mafíska s Kyankou, když opomenu Sigmara (známého Blackie a Mafíska), který ležel mezi námi. Dokonce jsme už i usnuli. A pak... xD

Velký návrat vojenské jednotky ze stanu xDDD. Mravenci prý už se nedali snést. Takže se k nám napasovala Blackie s Yoruichi, Shadow a Rayne se rozprostřeli někde jinde v jídelně u svých známých. Je pravda, že zábava v té chvíli značně stoupla. Ani jsem na to nemusela sedět xD. Mohla jsem ležet se zavřenýma očima a semtam dostat jednu ránu o tom jak spím xD. Co mají všichni s tím, že když zavřu oči a ležím, musím nutně spát? XD Nebo ještě líp "dělat že spím". Grr.

Další den se u mě zapsal do historie něčím jiným xDD. Oni totiž obchodnící v Mangashop-oblasti nebyli tak úplně hloupí. Neuváděli na světlo všechno zboží hned, ale postupně. Každý den něco. Já už od prvního dne slintala nad malou černou mokonou, kterou mi její polský prodavač vida moje nadšení slevoval a slevoval. V sobotu mu přišla čára přes rozpočet xD. Jeho německý kolega vyložil na stůl plyšová tofu XD. Tak jsem k tomu přišla, chytla jedno z nich a hele, zrovna je to vyvedené ve znamení Vodnáře (a je to červené, ale to je no comment xD). Re v té chvíli začala silně toužit po plyšovém tofu. Pár lidí v jejím okolí tím několik hodin musel trpět xD. Někteří jí dokonce ochotně podporovali. To byl rozhovor typu:

"Ja chci plyšové tofu..."
"Chceš plyšové tofu."
"Ano, já chci plyšové tofu."
"Chceš plyšové tofu."
"Chci plyšové tofu!"

(zkrácená verze xD)


Když mi to pak německý prodavač slevil skoro o stovku, už jsem se prostě neudržela a tím začala moje nová závislost zvaná Hannari Tofu. K tomu se dostanu v příštím článku xD.


My precious <3

No co... každý má dovoleno míti úchylky xD.


Ten den byl památný ještě něčím jiným xDD. Celý den jsme zase cosplayovali. A totiž, večer byl Galavečer. Já se svým odporem k podobným akcím jsem chtěla jít jen na tombolu (když už mám ten lístek) a trhnout se jak nejdřív to šlo. Ale odchytla si mě Blackie, jestli se nejdu umýt, tak jsem udala můj lístek a šla jsem. Ve sprchách studený voda. Vlezu tam já, začne být teplá XDD (bůh slunce se nezapře XDDDDD). Jinak ve sprchách potkáte zajímavé lidi :D My jsme přestali mít nouzi o cosplayera Maky XD. No a... Vylezu ze sprchy... ponožky pryč. Prostě tam nikde nebyly. A v těch sprchách vážně nebylo místo, kam by se mohly schovat. Prostě tam nebyly. Celý den nošené, smradlavé, černé a zcela obyčejné ponožky.

Nonic, tak jsem popadla svoji hromádku, dala ji do šatnové místnosti vedle, vytáhla kartáček, pastu a jala se čistit zuby. Pak jsem se s Blackie dotáhla zpět do jídelny a najednou koukám a návleky nikde... Prohledala jsem všechno. Nic. Tak jsem valila zpět do koupelny. Nikde nic. Zpět do jídelny, zase hledám. Nic. Pak zase s Yourichi do sprch, NIC. A pak jsem ještě zjistila, že mi zcela nepochopitelně zmizel antiprachovej pytlík na paruku xD. Už jsem z toho byla vážně blbá. Ponožky.... 20Kč, zcela ukradené (doslova, lol xD). Váček bych rozchodila. Ale kudla součást cosplaye NE ><. Byla jsem z toho velkou část večera docela přešlá, jenže pak se zase rozjela ta typická spacáková zábava, tak jsem na to přestala myslet a doufala jsem, že to třeba někdo našel a hodil do ztrát a nálezů.

Zmizení mých ponožek přišpělo ke všeobecnému veselí a to až do té míry, že se objevil termín "vyhulit ponožku" (spolužáci Yoruichi snad prý i měli takovou zkušenost) a tato činnost byla přilepena na Blackie xD. Ponožky měly dokonce takový úspěch, že byly vyneseny na stejnou úroveň jako do té doby velice opěvované špagety se sýrovou omáčkou a nově i moje plyšové Tofu xD.

Večer nádherně podtrhla zelená kobylka, která se nějak objevila v Yoruichiných vlasech, následně se přenesla na víčko vedlestojící Kofoly, kde začala provádět velice sporné pokusy o to si s onou lahví užít. K širšímu všeobecnému veselí xD.

V neděli jsem musela zdrhnout vcelku brzo, protože jsem přímo vyrážela na dovolenou. Ještě jsem si skočila do ztrát a nálezů a nic. Pohugovala jsem se s každým v dosahu a s poněkud smutnější náladou ze ztráty návleků jsem opustila Modrou školu, kde jsem prožila několik úžasných dnů.


EPILOG: O dvě hodiny později jsem obdržela smsku, že moje návleky našla právě ona zájemkyně o Maku, a že budou předány Temi, za kterou mířím tohle pondělí :3.