GUESTBOOK

________________________________________________________________________________________________

Listopad 2009

Mozaika

30. listopadu 2009 v 21:02 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)
Tak sem zas po nějaké době píšu. Opět se budu hájit tím, že píšu na blogy jiné, tentokrát hlavně na ten nový Pangyový, ale všeobecně nemám tolik času z mého mnoha času zrovna na blog. Taky jsem dospěla k názoru že většinou ani nemám co psát xD. A když už píšu, zajímá to jen pár zlatých lidiček, ale ono i kvůli těm to za to stojí. Aspoň občas.

Teď se přiznám, že píšu jen proto, že můj Photoshop zpracovává vcelku komplexni úpravy obrázků v poměrně velkém rozlišení (nad 10 000 x 10 000) a hold už není nejmladší a nějakou dobu na to potřebuje xD. Obrázek... no. Mám nějaký široce pojatý art block. Já sice něco namaluju, to jo. Ale nemám nápady, nemám motivaci to pak dodělat a hlavně s tím nejsem spokojená xD. Doufám, že z tohohle se dostanu brzo, protože to je jedna z nejotravnějších variant Art Blocku. *Vzdych.*

Krom Art Blocku prožívám i jistou krizi osobnosti, kdy se chovám strašně, vím o tom, a nic s tím nenadělám. A nebo se chovám podle svého nejlepšího přesvědčení, bojuju za morálku a vyletím, když je něco nespravedlivé, a schytám to úplně stejně. Je to neuvěřitelně... demotivující. Může to znít narcisticky, ale já si doopravdy myslím, že morální cítění posunuté výš,výš než většina naší třídy a hodně lidí, které třeba znám od vidění, a je mi to k čemu? Mít něco takvého na vyšší úrovni než okolí je vlastně strašná nevýhoda... to okolí se totiž ve vaší přítomnosti necítí dobře, protože když to rozdrtí barevné křídy neoblíbené matikářky, které si nechala ve třídě, a vám to nepřijde strašně vtipné a zasloužené, tak k vám prostě tolik netíhnou...

Pozvedám lebku z naší biologické učebny a ptám se: Být či nebýt?

Mám být zkažená mrcha a cítit se na světě dobře se spoustou přátel okolo, takových těch, kteří váš ale za vašimi zády vždycky pomlouvají, když náhodou chybíte na písemku... a nebo jednat v rámci vlastního měřítka "of the Greater good" aneb vyššího dobra a toulat se sama, přemýšlet nad tím, co je zas se mnou blbě a tak.

Celkově mi to leze na nervy, potřebovala bych snad boxovací pytel a prázdnou místnost, abych se mohla zbavit všech těch pocitů. Protože když jsem tu prakticky sama se sebou, tak nemít se dvakrát v lásce, to není úplně ok xD.

Měla bych dělat hodně věcí do školy. Ale já se k tomu prostě nepřemůžu. Proslov dopadne stejně ať už si ho připravím týden dopředu, nebo večer před. Učit se ho na zpaměť nehodlám, protože to je sebevražda mluveného projevu. Teoreticky vzato něco dělám do seminárky, čtu si tu Pride and Prejudice a plánuju na to zas o Vánocích kouknout se ségrou (na tu delší verzi bez Keiry xD). Jinými slovy, jsem nehorázně líný pytel. Nehrnu se do ničeho bez motivace xD. Tím jediným hybatelem je nakonec ten velice řídký pocit u mě: "Musíš to udělat teď, protože to už jindy nepůjde." To se u učení v 99,9% neděje, s tím si poradím přímo ve škole ^^;. Nějaké psané projekty atd, tam to zahoří večer před, pokud si vzpomenu no. Ale obvykle se mi to podaří.

Škola... škola mě nudí. V životě bych nevěřila, že si budu přát, aby přestala být jednotvárná, aby to učení bylo pro mě nějakou výzvou, nebo mě (ale ne, to by přece nešlo) dokonce bavilo... Místo toho, zvlášť když je venku tak nízký tlak jak poslední dobou, tak jsem obvykle složená na lavici a pospávám. Po třech měsících už mě to vážně leze krkem. Nebýt jednoho, dvou učitelů, schytali jsme skvadru která nás buď nezaujme, vysvětluje primitivní věci složitě celou hodinu, 100% uspává nebo si na nás dokonce ventiluje svoje komplexy a hněv...

Potřebovala bych provětrat a rozproudit. Ale v téhle díře a s lidmi, kteří jsou v drtivé většině, jak už jsem zmínila nahoře, to prostě nejde. Vidina výšky v Brně je pro mě jako světlo na konci tunelu.

Název tohoto mého monologu náhodou dokonce ani není náhodný - ten obrázek, nad kterým tu moje bedna pracně šrotuje své obvody, má takové random zkušební pozadí - pokus o jakous takous mozaiku. Nevypadá to tak zle. Kéž bych to mohla říct o zbytku, ale pořád nevím, co si o tom myslet.

Z nudy (jak jinak) jsem opět prolézala ebay na jedno z mých oblíbených témat. A přiznám se, že jsem našla něco, co mě okouzlilo, a jakmile někdy budou prostředky, koupím své žluté kachničce od Temi tady toho kamaráda a pojmenuju je Arisu a Kurono XD ROFL


A pro všechny, kteří ví, kdo je to Darth Vader - zkuste někdy prolézt Youtube a hledat Darth Vader Funny xD. Já se včera málem udusila smíchy - první video, které jsem našla, vede! :D




A ano, jsem ve stádiu kdy nejen že vyhledávám golf, ale golf vyhledává mě! xDDD A v naprosto roflózních situacích xDD

Toť bude pro dnešek asi vše. Dokázala bych mlet hodiny, to co mi zrovna příjde na jazyk, potažmo prsty, ale o to tu nikdo nestojí xD. Musím si šetřit něco do zásoby :P

PS.: Čokoláda Amerika se zázvorem a malinami FTW! FTW! FTW! Díky Temi xD Znát takové čokoládovny se vyplatí~

Veletrh sportu - LOL

8. listopadu 2009 v 12:00 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)
Včera jsem dělala sestře doprovod, když jela do Brna, aby si na veletrhu pořídila levný neoprén a viděla světový pohár ve šplhu na obtížnost. No proč ne.

Cestu vlakem jsem krásně zabila Pangyou na PSP xD Ještě jsme měli úžasné kupé, kde jediné mínus byl děravý odpaďák a neuvěřitelné vedro, které se vrátilo asi pět minut po intenzivním větrání.

Nejdřív jsme ještě běhaly po Vaňkovce - jak jinak - protože sestra potřebovala ještě cosi nakoupit. Já se těšila na oběd v té mexické restauraci, ale moje oblíbené jídlo prostě smazali z jídelníčku. Zabít!

Na Veletrhu to taky bylo zajímavý XD. Během prvních sta metrů jsem is intenzivně říkala "Co tu sakra zrovna já dělám?" To proto, že kolem mě běhala tuna lidí v dresech, takové ty upnuté sportovní elasťáčky a trička s krátkým rukávem. To není pro někoho, kdo považuje lidi dobrovolně běhající za šílence, to pravé povzbuzení xD.

Po pěkných pár letech jsem se zase podívala do pavilonu Z, který je překvapivě můj nejoblíbenější, protože když nic, vždycky můžete hypnotizovat ten strop xD. Tentokrát tam byly navezené jachty, až jsme přemýšlely, jak je tam vlastně vůbec mohli dostat, protože to nebyly zrovna malé kousky xD. Byly tam dokonce i veletržní slevy! 10% dolů na jachtu za 80 000 €, to se přece hodí, ne? A neoprény tam pochopitelně nebyly vůbec.

Další místo, kam mě chtěla sestra zatáhnout byl pavilon G - Fitness XD. To jsem protestovala zuby nehty, ale nakonec jsem byla donucena. Prostě já a fitness hmm... První, co jme uviděly po vstupu byla veeelká skupina lidiček naskládaných vedle sebe, kteří provozovali spinning. To mě vůbec nenadchlo. Zato kousek vedle byl stánek s DDR a hned se mi na tom veletrhu začalo líbit xD. Dokonce jsem na ně byla i dotažena jedním z orgů, a to by jako nebyl problém, kdyby ovšem pouštěli něco jiného než nejprimitivnějšího beginnera, aby si to mohli skákat malý děti. Trčela jsem u toho stánku docela dlouho, protože mi bylo řečeno, že těžší možná časem, ale nic z toho. Ségra mě odtamtud musela vyloženě odtáhnout.

No a jakmile jsem věděla, že je někde DDR, tak už jsem se prostě nedokázala nadchnout pro hromadu kol a cyklistických dresů a všeho možného, co bylo v dalším pavilonu. Přesunuly jsme se tam, kde mělo být to mistrovství ve šplhu, jen abychom zjistily, že to odložili o hodinu.

Sestra odmítla jít se mnou na DDR (Styděla se, hrdinka xD A to je obvykle ona, kdo mi káže o sebevědomí!), takže moje šance, že si zaskáču něco hodnotnějšího byla mizivá, ovšem do té doby, než jsem zjistila, že ve fitness pavilonu je ještě jeden DDR stánek, a tam už jsem si teda zaskákala. Nemůžu říct, že nějak hvězdně, protože výběr, který mi byl udělen, mi úplně nesedl, a to poslední, co jsem si vybrala sama (protože to předtím skákal někdo jiný) jsem zas opomněla nastavit na rychlost 2x, takže to byl taky docela zmatek xD. Trapas ^^; Ale byl to osmičkový expert - takový ten asi nadhodnocený, když jsem s tím neměla tolik problémů xDDD- takže si snad ostatní okolo nemysleli tak moc, že lamím ^^; Krom těch co to vedli, eh.

Ale vzhledem k tomu, že sestra nesehnala neoprén a ten člověk, kterého chtěla vidět šplhat tam nakonec ani nebyl (nepovažovala za důležité si to zjistit, protože světový pohár vede xD), takže jsem to byla já, kdo z toho veletrhu vyšel líp - zaskákala jsem si a doknce jsem tam i našla reklamu na golf xD.

Jak málo někomu stačí ke štěstí :3

Nový design, nová vášeň~

6. listopadu 2009 v 18:40 | Re |  Pangya
Nojo, měla jsem chuť na změnu, tak jsem to tady ohákla do Pangyovského :P. Protože tam jsou kurzy obsahující všechna roční období i všechny denní doby, vybrala jsem z velkého výběru podzimní večer, protože mám ráda podzim, západy slunce a mlýny taky :D

A v hlavičce moje Kooh, to oblečení na ní je hodně rare, měla jsem neuvěřitelný luck, že jsem ho vyhrála ve scratchy. Škoda, že jsem ho neměla dvojnásobný ještě na uniformu SSAF pro Kaze T__T'.

Jinak Pangya na mě má úžasný vliv xD. Díky ní jsem přestala pokládat golf za kravinu pro snoby, sport bez logiky. Díky ní jsem začala šílet, když se v mém okolí objeví něco golfového. Díky ní jsem se rozhodla, že jestli to jen trochu půjde, budu na vejšce hrá golf xD.

A někteří lidé šílí, když vidí nadupaná auta, já šílím, když vidím tohle:




Krásky *.* Jedny víc než druhé.

Pangya update: GOA Season 4 se blíží!

5. listopadu 2009 v 17:18 | Re |  Pangya
Už před nějakou dobou jsem se rozhodla že asi časem založim Pangya blog. Než se tak stane, než seženu obrázky, které bych chtěla použít atd, budu házet updaty sem xD.




Na NTREEVU USA jako obvykle v noci ze středy na čtvrtek proběhl update. Zmizely všechny Halloween oblečky, kterých bylo hodně a byly až rozčilujícně dobré vzhledem k tomu, že šance získat je všechny byla každopádně dost drahá. Halloweenský event by se také dal nazvat velice povedený a opět nutil hráče vymést všechny Course.


A další úžasné věci byly pro změnu naházeny do Gacha, kde je to pro většinu logicky uvažujících a nezbohatlých hráčů jako vyhodit do popelnice xD. Protože jestli se za něco nevyplatí vyhazovat pointy, je to gacha. Ale u mě osobně pořád vede Edo z minulého týdne, přestože je to jen na omezenou dobu, kdo ty pointy má, za nějaké to kimono je podle mě utratí ráději než za vrtkavou šanci na to, že mu z Gacha padne nějaký set.

(Budu si brát osobně, že slize Maxe tady oblékli do lukostřeleckého... xDDD Chudák Kurono)




Papel - variace na gacha s tím, že šance máte menší, ale platíte za to herními penězi. Asi nějak pochopili, že teď nemám na rozhazování (tunila jsem si novou Kooh) a strčili tam zas něco, co se mi nelíbí a krom dekorace je to úplně k ničemu. Děkuju! ^^






Sláva nazdar! Upřímně mě překvapilo, že dokonce i GOA teď míří k S4. S mými zkušenostmi vřele pochybuju, že se kvalitou aspoň částečně vyrovnají obsluze NTREEVU, ale přeju to všem soukmenovcům Evropanům, kteří buď nechtěli opustit svůj majetek a nebo už nestihli přestoupit na NTREEV před zákazem evropských účtů. Přeju jim to proto, že to ani zdaleka nejsou taková hackerská prasata, jak někteří na NTREEVU. Bohužel tam máme co dočinění za a) s celým světem (větší populací a Brazilci, kteří prostě odmítají dodržovat pravidla a mluvit anglicky, protože to většinou ani neumí) a za b) s americkými hackery.

A naděje umírá poslední, třeba vymizí bug s písmenem B a třeba i GOA team začal být za dobu mé nepřítomnosti co k čemu. Rozhodně mají u ukázky Lost Seaway course úžasnou pirátskou hudbu :D.

Ještě se teda uvidí jak dlouhé bude GOAcké "Comming soon" tentokrát ^^;

Jen tak

4. listopadu 2009 v 17:24 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)
Sedím tu u PC a nudím se. Teoreticky bych mohla na Pangyu, ale dneska mi vyprchá oblečení na Lolu a ne že já bych se už několikrát nevrhla na offery (možnost zíksta pointy zadarmo), ale buď neseženu funkční a rychlou IP Británie, nebo Států, a když už to náhodou jede, tak rozhodně nefungují offery, které udělám. A to těch pointů potřebuju jen necelých 1500 (=málo). xD

Mohla bych malovat. Ale do toho se mi moc nechce. Nemám inspiraci na samostatnej obrázek a můj výkon se teď zúžil na tvorbu Shinigami Desu mangy, což se zatím docela daří. Čtvrtá stránka čeká na edit. (A mě buď začíná vynechávat mezerník, nebo do něj málo mlátím xD.)

Co bych ještě mohla? Mohla bych psát. Do toho se mi taky nechce, protože si to stejně čte jen pár lidí. Většinou píšu až když mě do toho někdo tahá. Caym si to ještě ani nepřečetla. Krom Kyi a Temi tak asi nikdo xD. Takže proč?

Klad dneška je, že asi na týden přiletí ségra z Norska a o víkendu se budou slavit její a druhé ségry narozky.

Klad noci na dnešek, podruhé v životě se mi zdál jeden sen. Přiznám se že vhledově je asi inspirovaný Angelikou, aspoň co si matně pamatuju z podob, ale je to o něčem úplně jiném xD. Poprvé jsem byla ta hlavní hrdinka do které se tam zabouchl kdosi hodně podobný božskému Jeoffreyovi (nesmějte se, nemůžu za to xD), dneska jsem tam byla za jejich dceru, která každopádně žila celou dobu v sídle druhého zájemce o mé minulé ego, a nevěděla jsem nic o tom, že mám otce (matka umřela - nemohla jsem si v tom snu vzpomenout jestli to minule umřel on nebo já a protože jsem nechtěla nechat umřít jeho, nechala jsem umřít matku ehm xD On byl charismatický rebel). Že mám tátu jsem se dozvěděla, až když mi zavolal na mobil (takový hodně kombinovaná doba tam byla) a navigoval mě kamsi do bezpečí, protože zrovna měla jeho skupina podniknout další útok. A počítám s tím, že to nikdo nechápe xD.

Zápor všeho je škola a budoucnost. Škola mě nebaví, budoucnost v ní mě děsí (seminárka, matura, vejška, všechno). Asi se ze mě stává pesimista nebo nevím. Přečetla jsem dneska další část do povinné četby, Petr a Lucie od Rollanda. Líbilo se mi to. Ale začínám mít problémy se čtením takových věcí, abych zároveň neupadala do depresivní sebelítosti, či co to je. Je to taková krátká romantika z první světové. Ne romantika v tom dnešním přeslazeném smyslu. Spíš se tam potkají dva osmnáctiletí během války a hodně se rozebírá jejich přístup ke světu i přístup ke smrti, kterou do jisté míry berou jako vysvobození, protože se nechcou stát stejnými lidmi, jako ti okolo.

Hodně mě oslovily vnitřní popisy, asi proto, že se na to koukám stejně. Nemůžu říct, že bych si přála umřít mladá (nejsem emo) - ale pomalu přestávám věřit, že bych vůbec mohla mít takové štěstí v životě v dnešním světě, s dnešními přístupy světa, abych našla pravou lásku, co by nějak byla doopravdy pravá a neměla by potřebu chytat druhou vlnu, jak to dnes bývá (a bohužel ne jen druhou, ale klidně i padesátou...). Bojím se toho, že mi můj dnešní asi ještě dost růžový náhled na svět odplave a stane se ze mě jeden z těch lidí, které potkávám v autobuse. Zatrpklá ženská plná zášti, nepřející, drbající... vyžívající se v cizích strastech, v pomluvách... Já to prostě nechci.

Nejhorší je, že mám dojem že moje požadavky, či spíš přání, jsou... tak prosté a jednoduché - že by to mělo být něco přirozeného. Ale asi není. Když se zeptám proč, dostanu odpovědi, že mužská nevěra je geneticky daná - že už jako opičky to byl vždycky harém... A jeden se pak ptá, k čemu to všechno je... Jestli to je doopravdy takhle, tak proč, proč sakra já na to musím koukat jinak? Méně bolestivější by bylo být tupá ovce a jít s davem. Ale dokud mám svoje současné myšlení, tak bych se tohoto vědění a uvažování dobrovolně nikdy nevzdala a do té tuposti okolí se neponořila.

Asi na všechno koukám jinak.

A doopravdy jsem neměla v úmyslu napsat emo post, ale když ono se to tak nějak vyvrbilo samo. To asi to počasí. Už se neřadí do sekce Podzimní (které mám ráda) ale to středně špatné zimní (špatné = horko nebo déšť, středně špatné= tající sníh - nesnáším když taje sníh a není to na začátku jara xD)