GUESTBOOK

________________________________________________________________________________________________

Srpen 2010

Po dlouhé době

27. srpna 2010 v 10:21 | Re |  Pokémon
...jsem v rozpoložení, ve kterém jsem se rozhodla sledovat celou nadcházející sérii Pokemonů Best Wishes. Ahahah. Před maturou budu potřebovat nějaké to odreagování xD Nehledě na to, že Ash má nový design a tentokrát se fakt povedl, protože je modrý o_o'. A náš večně-desetiletý hrdina vypadá dokonce i starší. Hm. Uvidíme >D. Jsem pro každou špatnost a současně jsem pro každou poke špatnost =D



Prázniny končí a poprvé...

26. srpna 2010 v 12:28 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)
...a poprvé bych si je přála mít dvakrát tak dlouhé ne z důvodu oddálení školy, ale protože chci stihnout všechno, co se mi motá v hlavě T__T. Tj. asi pět tisíc obrázků, spousta kapitol SDP a další dva tisíce obrázků a já prostě nemůžu T__T'.

Pozítří se mi vdává sestra a mě tímto začínají galeje spojené s přípravami a skoro hned po svatbě mířím ještě na letní školu do Brna. Prostě bych potřebovala tak čtrnáct až dvacet jedna dní volna, kdy by venku bylo extrémně hnusně, abych mohla dát tvář alespoň polovině těch nápadů :<.


A na konec náhodný obrázek z pixivu :>
They all

Ignorujte to

24. srpna 2010 v 21:32 | Re |  Videovna
Tohle je čistě pro snažší nalezení x3 Ten začátek je prostě cool~


Battle the Champion

24. srpna 2010 v 17:20 | Re |  Obrázkovna
Takový must-do obrázek. Já toho Lance prostě nakreslit musela! >D AHAHAHAHAHAHAHA!


The Champion

The hero

20. srpna 2010 v 17:46 | Re |  Pokémon
Jak je to dlouho, co jste naposledy viděli nějaký díl Pokemonů (pokud vůbec)? Já naposledy včera po... mnoha letech...? XD Viděla jsem dva spojené díly. Pocit jsem u toho měla stejný, jako při sledování Knight Ridera (po ještě dělší době).

Spoousta úžasných klišé, u kterých jsem mřela smíchy XD.

Další klišé xD.

Americký akcent, při kterém má jeden chuť vyhlásit USA válku =_=

Rakeťáci, kteří navzdory všemu mají naprosto nejdokonalejší hlášky xD.

Při bližším poslechu hudba z druhého filmu. Pro pamětníky: je opravdu dobrá (tak o dvě kvalitky výš, než by bylo třeba na ten seriál xD).

Pikachu berserker (to je náhodou opravdu cool).

A pak samozřejmě ta věc, kvůli které jsem se na to vůbec koukla xD. The real hero~ ("Exactly, who are you, anyway?")

Nejlepší scéna začína 4:35 xDD Strhnutí oděvu a "It has been a while." hlubokým hlasem... Re myslela, že se počurá xD.



('The real Hero' při pohledu na výzdobu tohoto blogu je opravdu těžká hádanka xD)

Procházka Pixivem.net

19. srpna 2010 v 20:33 | Re |  Pokémon
Heslo: Pokemon a Lance (moje milovaná herní postava :D) - co vše se dá najít na japonské variantě deviantartu:

Jednoznačný EPIC WIN XDD
Epic win xD
(Ten výraz Kotone xD A Lanci... co to z tebe udělali? XD Homosexuálního pedofila - teoretika?)

Pantsu!
(A tady je to zas exhibicionista... xD Chudak.)



Eh
(Přísahám, že u tohhle mi vypadly oči xDDDDD *chrochtá pod stolem*)


Epic
(Epické~)


Hetaliaa? XD
(Temi mě zabije, ale já v tom prostě vidím Arthura XD)


Ehm
(Přiznám se, že tady mě ještě víc, než "Chudák Lance to ZASE schytal xD" dostává dvojka Suicune a Eusine xD)


That is me
(Yo! XD Lancova typická Gold/Silver póza <3)


Nuclear Beam
(Dragonite! Use ... Nuclear beam...?)


xD
(Nad některými obrázky zůstává rozum stát xDDDDD A tohle mi zase asociuje s Francisem xD)


Slepice
(Tohle prostě proto, že Kotone a Pidgeot uprostřed nějak věrně popisují mě a moji Pidgeotu Slepici xD A Lance zase no comment xD)


Uchyl
(Řekněte mi, co je na něm tak úchylného, že ho tak všichni kreslí? XDD)


Lance
(A něco nakonec, aby to nevypadalo, že Pixiv je plný jen úchylných a dementních obrázků xD Těch mám plnou složku =D)

Pokemon Black & White - revoluce!

18. srpna 2010 v 20:33 | Re
Jedním slovem - tohle bude nářez xD Nová grafika a hlavně ty souboje... to mi vynahradí i případné hnusné Poke, kterych uz mezi těmi zverejněnými pár je xD

Ahahaha~ Jsem tak ráda, že už mám DSko... to už o těhle hrách nemusím uvažovat jako o něčem 'možná někdy na emulátoru'  *___*



Paprika OP

17. srpna 2010 v 11:58 | Re |  Videovna
Video i písnička si mě získaly ♥


Isshu region tour

7. srpna 2010 v 10:47 | Re |  Pokémon
Japonská premiéra verzí Black a White se nezadržitelně blíží a skoro s každým dnem přichází nějaké nové odhalení. Já na to pochopitelně shlížím se smíšenými pocity a stojím si za tím, že by měli vyměnit ty lidi, z jejichž hlav chodí nápady na nové potvory.

Pokračuju v držení se stejného názoru i zde: krom nových pokémonů se zdá, že se ve všem úměrně zlepšují. Zrovna před chvílí jsem narazila na nově zveřejněnou mapu herního regionu i s přiloženými obrázky z daných lokací. Je to rozhodně zajímavé. Jak už poukázali kolegové z thepikaclub.co.uk, je tam i letiště, vážení. Budeme létat? :3



(Klikněte na bílé tlačítko pod informačním panelem)

Která?

6. srpna 2010 v 9:30 | Re |  Pokémon
Rozhodla jsem se, že nadesignuju novou trenérku a skončila jsem takhle =_____=. Jako obvykle, nejhorší část je vybrat správné barvy. A když jsou ty správné verze dvě, tak která?!

Ktrerá?
Obrovské kvantum lidí tvrdí modrou. Štve mě na tom to, že hlasují pro modrou prostě proto, že je modrá, a vůči takovým volbám se já automaticky vyhrazuju xD. Na druhou stranu, má v duši oblíbenější červená verze má docela málo hlasů, ale svorně od těch bližších lidí.

HG & SS nostalgy

5. srpna 2010 v 13:36 | Re |  Pokémon
Kdysi dávno jedna malá holka s účesem podle hrnce vystříhala tři displeje z pitíček Tetrapak s obrázkem Lugii. Poté, co zjistila, že Silver pitíčka došla, vsugerovala si, že od začátku má raději Ho-Oha a vystřihla sedm s Ho-Ohem (stačilo 6, ale 7 je 7, však víte). Nakreslila takovou... věc, s vychytralostí lišce vlastní ji odeslala s obrázky dva dny před koncem měsíce a vyhrála Game Boy Color a Pokemon Gold.

V průběhu hry se jejím herním idolem stala taková malá postavička se šikmýma očima létající na dracích se jménem Lance. Protože holčička s vlasy podle hrnce naprosto neuměla anglicky, dalo by se říci, že její zážitek ze hry byl poněkud omezen, ale není to pravda. Nejenže se na této hře anglicky začala porpvé učit a to bez slovníku (odhad rulez), ale zároveň nechala prostor svému staršímu já, které se za šest let rozhodne opakovat historii, aby si tu hru mohlo užít podruhé.

A pak jednoho dne holčička dorazila na oficiální konec herní cesty. Byla nucena celou dobu hrát za chlapečka, protože to jinak nešlo, a silně si vsugerovávala, že chlapeček je jen další taková holčička s vlasy podle hrnce.

Na oficiálním konci cesty čekal Red. Postava, podle které byl inspirován Ash Ketchum, až na to, že tahle postava má něco, co Ash nikdy mít nemohl. A teď, po šesti letech se vše dostalo do úplně jiné dimenze. Ale ta milovaná hudba z boje s Lancem a Redem zůstala stejná...



(Během prvních dvaceti sekund jsem stihla vykrvácet a omdlít)

(PS.: Holčička Gold miluje dodnes a to takovým způsobem, že bych Silver prostě hrát nemohla. A tentokrát už se o sugesci nejedná.)

Pokemon Movie 13 - Phantom champion Zoroark

3. srpna 2010 v 21:13 | Re |  Pokémon
Po ucházejícím 11. filmu a epickém failu v podobě filmu 12. přichází film 13. (jak překvapivé!). Existuje na to už mnohem kompletnější trailer, ALE... na tomhle je evil Ash s bishným hlasem, na to stojí se kouknout xD.

A do tohoto filmu vkládám větší naděje =_= Už jen proto, že jsou tam legendy z druhé řady, kterou považuju za nejlepší a Zorua je zrovna jeden Poke z páté, který na tom není tak zle.





A tohle je tuším poslední trailer + bláznění televizního komentátora xD


ADVík 2010 - ultraobsáhlá recenze

1. srpna 2010 v 17:35 | Re |  Drahý deníčku...(a čtenáři xD)
Před pár hodinami jsem se vrátila z ADV 2010 a jsem natolik nabitá dojmy, že to ze mě bude proudit velice nesourodě. Nejvíc se obávám toho, že na něco veledůležitého zapomenu. V nejhorším vydám tomuto článku druhý díl xD.

Zed 2
(Bery, Temi, Káťa, Anet a moje maličkost =D)


Na ADVík jsem měla dovoz. Naši se smilovali a kvůli své nebohé dceři se třemi cosplayi a jedním nepříliš odolným mečem si vzali zbytek dovolené v Praze a okolí. Na jednom motorestu u D1 jsem se hodila do Hong Kongu z Hetalie - odjezd se tím pádem o pár minut zdržel, když naše chytil záchvat smíchu poté, co táta prohlásil něco na způsob, že kdyby nás teď stopli policajti, že by utekli (samozřejmě to bylo proneseno vtipně xD). Poté, co jsem se s bágly vypotácela z auta a pokorně se vydala na konec fronty, zamával na mě Bery někde uprostřed, že mi tu drží místo. Tak jsem si tam stoupla a on odešel. Po chvíli přišel s tím, že Kya stojí u dveří a že tam mám jít. Aneb takto celebrity nestojí frontu. Podpisy až u letadla xD.

Měla jsem sice původně spát ve škole s ADVíkem, ale protože veškeré mé spřízněné duše se regly příliš pozdě a dostaly ubytování na druhé škole, tak jsem se k nim po jakési improvizaci přidala. V té chvíli by se souřadnice oné druhé školy daly vážit zlatem xD. Po celém Chodově bloudily malé skupinky Otaku a hledaly. Já jsem si se svými příjemně těžkými věcmi vybrala přesně tu špatnou stranu a i když jsem našla slibně vyhlížející školu, samozřejmě to nebyla ona.

Byla jsem vpuštěna do jedné třídy, za což jsem byla vděčná; později ten den jsme se ale nakonec přestěhovali do jiné, tentokrát v přízemí, která byla skoro prázdná a vesměs zaplněná Hetalistkami. V té době jsme ještě netušili, že slovo Hetalistka se v průběhu ADVíku změní na ekvivalent Narutarda (výraz mocný v tomtéž smyslu) o,o.

Abych shrnula školu, kde se ADVík konal: Ano, zvykla jsem si. Ale můj první ročník, 09, se udál na Modré školě, která byla prostě o několik stupňů jinde. S vlnami smutné nostalgie jsem já a vlastně snad všichni vzpomínali na její chodby, halu a hlavně naši spací jídelnu. Třída se v té chvíli nezdála zdaleka tak přitažlivé místo na spaní, budova ADVíku působila chaoticky a ani okolí nebylo tak... přátelské. U Modré školy byl skvělý komplex obchůdků, restaurací, KFC a dokonce i kina. Jediné, s čím jsme museli vyjít tady bylo jedno Tesco v jakési zašlé budově. Častokrát jsem se rozhlížela na všechny strany, jestli někde neuvidím tu vysokou odpornou dvojbudovu spojenou koridorem, která by jako maják vyznačovala místo konání minulého ADVíku. Mělo to být někde poblíž, ale nepoštěstilo se mi. Hold si nás minulý rok příliš rozmazlili ^^;.

Mrak
(Jak už to tak bývá, pro oslnivou krásu modelek často nejde poznat, na co dělají reklamu. V tomto případě to byl ten mrak vzadu xD)

Tesco nakonec nebylo tak zlé. S Anet jsme v něm našli ráj pro chuťové papilky zvaný Boloňský Twister ♥. Kdo neokusil, nepochopí xD. Jednou nám je prodavačka dokonce vytáhla přímo z trouby! Nadýchané, křupavé, voňavé, horké.... a my jen sténaly. Asi jsme si vypěstovaly fetiš na pečivo... xD

Ve vstupní hale s obchůdky prodávala Placka-chan moje Hetalia placky; tu šestici Asijských států. I když mi z nich byla o 50% snížena provize, aby se mohly prodávat levněji, vydělala jsem si za celý ADV přes 400,- což je dokonalé *_* . Když si představím, kolik to bude, až na příště nakreslím ty Evrospké státy...

Jinak, po důkladném prozkoumání programu jsme zjistili, že vyjma Cesty do Fantazie v Letním kině se na ADVíku jaksi neplánuje promítat jediné Anime nebo Dorama. Načež jsme program prozkoumali ještě důkladněji a bohužel dospěli opět k tomutéž konci.

Ve čtvrtek jsem se oblékla do Chrony. Frekvence žádostí o fotku stoupla asi o 200% xD, Chudák Hong =_=. Takže jsem se oblékla do Chrony, popadla Ragnaroka a těšila se. To totiž proto, že měl dorazit Blue Charizard a dovézt mi moji výhru (za kterou jsem tedy musela ještě doplácet). DSi a Pokemon Heart Gold ♥ Těšila jsem se na to už měsíc jak malá *_*. Nostalgii prostě nezastavíte. Zrovna jsme seděli venku před budovou, když do mě Bery drcl a ukázal na druhou stranu vstupu s tím, že prý tamhleto je Blue. Pár minut jsme strávili sporem o tom, jestli ho mám prozvonit, nebo ne, protože kdyby to nebyl on, vysloužila bych si pověst neovladatelného nedočkavého dítěte xD. No, nakonec to byl Blue, protože o chvíli později mi začal volat. Tak jsem mu to típla a máváním se snažila upoutat jeho pozornost (tu ale více strhlo zjištění, že jsem mu to típla xD). Neproběhlo sice předání černého kufříku, ale jen černé igelitky - pro mě každopádně měla cenu mnoha kufříků. Připadala jsem si jako mafián xD.

Anet jsem celou středu pěla o poke hrách a o té neuvěřitelné nostalgii a pohodě, kterou při jejich hraní vždycky cítím. Takže jsme se pochopitelně hned vydaly na naši spací školu můj nový krámek pokřtít. Tedy vlastně ne hned. Nejdřív jsme všichni zvědavostí bez sebe vytáhli to, čemu v popisu výhry říkali 'Náladová lampčika DSi'. Čekala jsem nějaký doplněk ke konzoli.... vyklubala se z toho bílá krychle s nápisem DSi, která po vložení baterek svítila v různých barvách, které se neustále měnily pravidelně jedna v druhou. A všichni se do té blbůstky zamilovali xD.

Při vybalování konzole a hry jsem se vrátila o šest let zpátky, kdy jsem umírala nadšením z obdobné výhry. Vlastně úplně stejné: Konzole a Pokémon Gold. Dnes jsem prostě jen trochu postoupila dobou. Vrhly jsme se do hraní a to nás chytlo natolik, že jsme se minimálně dvě hodiny přesouvaly po třídě v různých polohách, když se nám ta předchozí přeseděla/přeležela, a hrály jsme a hrááály~ (A vymýšlely šílená jméne pro Pokémony.)

Už jsem říkala, že na letošním Advíku fakt nepromítali žádné Anime a Dorama?

Ale určitě jsem se ještě nezmínila o tom, že Medusa, matka mého cosplaye, která se na ADVíku nacházela, byla děsivá a hlavně brutální a agresivní. Z našeho střetu v cosplayích bude sice dost cool fotek, ale ono to docela bolelo ^^;. Zbytek ADVíku jsme před ní utíkali.

V pátek se měly udát dvě významné věci: Měla dorazit Káťa a večer se měl konat festival Matsuri. Na Káťu jsem se těšila, na Matsuri se těšili všichni ostatní, zvlášť holky, protože měly s sebou svoje yukaty. Já z toho tak u vytržení nebyla, ale to já občas u těhle všeobecně milovaných věcí nebývám. Pak už můžete být jen příjemně překvapeni. Já jsem koneckonců měla svůj asijsky vystajlovaný cosplay Hong Konga a plánovala jsem jít v něm. Před začátkem festivalu proběhla fanatická hodinka hraní na třech konzolích, které se nám ve třídě sešly a pak vzhůru na přípravy. Vesměs se jednalo o všelijaké půjčování serepetiček tak, aby každý vypadal co nejlépe ve své yukatě (v mém případě cosplayi). Dostala jsem masku lišky na hlavu (to je doopravdy zábava instalovat něco takového na paruku xD) a výměnou za můj fialový vějíř, jež se perfektně hodil k Anetině fialové yukatě, jsem ještě vyfasovala Temiin červený slunečník. Byla jsem taková celá... zářivě červená xD Jupí, zrovna moje neoblíbená barva. Ale jinak musím říct, že jsme vypadaly skvěle :D.

Matsuri
(Všimněte si kvalitního fialového vějíře vpravo, ten jest totiž můj xD)

Cesta na Matsuri byla příběhem pro sebe xD. My, kteří jsme neměli yukatou svázané nohy k sobě jsme si to ovšem nesmrně užívali xD.

Samozřejmě holky se staly atrakcí pro fotografy, jak se dalo očekávat :D. Semtam se tam sice pohyboval kdosi v yukatě, ovšem to byli individualisté a v množství je síla. Občas jsem se před objektiv připletla i já, i když můj úkol z hůry, jak se zdálo, spočíval v tom, pozabíjet co nejvíc kolemjdoucích slunečníkem >D.

Holky se seznámily s Danem (ten nick mi překvapivě vypadl xD) - orgem se kterým hrály minulý rok Bang! . K tomuto řeknu jen to, že se u toho naše šestice velice bavila, každá půlka jinak XDD. Kdo ví, ten ví. Kdo neví, ten má smůlu. *Následuje obsáhlý černý zatmívák plný velké zábavy*

Později jsme se rozdělili. Já, Anet a Bery jsme šli sledovat fire show, která byla stejně perfektní jako minulý rok, ne-li lepší. Semtam jsem šilhala na ty (šílené, šedé, vysoké a komunistické) paneláky, které se tyčily nad školou, a hledala náhodne kolembydlící, kteří, přilákání hlukem, vylezli na balkóny nebo se stáhli k oknům.

*Následuje menší trapas, který se mi povedl, a spočíval v tom, že jsem zahlédla cosi hořícího na obloze a zpanikařila jsem, že hoří letadlo.* No comment xD. Tím směrem nám nad hlavou přistávala letadla na Ruzyni a v té chvíli ta hořící věc prostě vypadala jako hořící křídla. No, tři lidé v mém okolí se asi velice pobavili, a samozřejmě mě ubezpečili, že se jen jedná o lampion. Nicméně Anet publikuje verzi tohoto příběhu, v níž jsem si svůj strach vylévala nejméně na padesát lidí xD. To pak chudák Bery, který stál vedle mě a vůbec nic nezaslechl xD.

Po show se ještě odpálilo pár ran krásného ohňostroje. Řeknu vám, že stát přímo pod ním není úplně příjemné, a to ne kvůli hluku, ale kvůli světlu. Když to bouchne, tak prostě musíte zavřít oči.

Nad hlavami nám k nočnímu nebi stoupaly ony korejské (?) létající lampiony. Vypadalo to nádherně a my pochopitelně neodolali, takže jsme si jeden koupili pro sebe a po drobných obtížích i ten náš vyplul vzhůru ke hvězdám. Celé to bylo tak úžasné, že se to jen špatně popisuje. Zástup, který s nadšením fotbalových fanoušků fandil dvěma lampionům, aby se nesrazili, nebo dalšímu, aby se vymotal z koruny stromu...

Lampion
(Já, Bery, Anet a Lampion-kun)


Zbytek dne a vlastně i počátek toho dalšího jsme pak strávili druhým ročníkem nočního Bangu, kterého jsem se už tentokrát účastnila i já a Bery. Neměla jsem svůj šťastný den, měla jsem vlastně děsnou smůlu, ale ta nám alespoň nakonec pomohla přerušit nepřetržitý řetězec Danových vítezství, protože když v posledním kole spolupracoval se mnou, moje smůla nás stáhla na dno oba xD.

V sobotu měl přijet Nemuri a také byl naplánován křest Vějíře II. Ehm. Vějíř II jsem dostala poprvé do ruky při registraci a trvalo mi opravdu hodně dlouho,  než jsem byla schopna se vůbec podívat na to moje. Připadalo mi to ve srovnání s tím ostatním tak strašně nekvalitní, že jsem si to půl dne nemohla ani (konečně) přečíst kompletní (protože můj obrázkový prohlížeč se na číslování neohlíží). Toto byl opět den Chrony, i když původně měl patřit jen cosplayi Arisu. V pátek jsem totiž potkala chibi Medusu (narozdíl od té velké byla moc milá), která mi řekla, že tu bude mít v sobotu svého soukromého profi fotografa a že je tu tolik Soul Eaterovských cosplayerů, že bychom mohli udělat skvělé fotky. To samozřejmě byl důvod jít opět do cosplaye Chrony, ano ♥.

Ve volném čase jsme se vydali na návštěvu k Modré škole ♥, protože jsme při našem klasickém pendlování škola1 - škola2  zahlédli onu odpornou výškovou budovu. Bylo to až legračně kousek, tak deset minut normální chůzí. Zavzpomínali jsme na staré časy a to se vším všudy. Opět mám fotku z prostor multikina, opět v Chroně, ale tentorkát symbolicky zabíjím Edwarda na plakátu Zatmění. V KFC jsem si opět po roce dala ten jejich úžasný nealko nápoj zvaný Mojito (i když to s tím pravým prý moc co dočinění nemá) a opět jsme se vyfotili před naší loňskou grafiti zdí.

Die, Ed
(Die, Ed xD)

Drinking
(Anet, Káťa, Bery a Temi vzadu - všichni na hamu papu v KFC =D Geniální fotka od geniálního fotografa, samozřejme >D)

Maestro
(Geniální fotograf. A Maestro, králík, který je ve skutečnosti docela malý xD Fakt.)


Ten den bylo asi uděláno tolik fotek se mnou, kolik za celý můj život dohromady xD' Profi fotograf nakonec nedorazil, ale odchytil si nás jiný a tak se fotilo. Málem jsem přišla o meč v rukou jakéhosi divným-jazykem-hovořícího-a-pravděpodobně-už-i-opilého človéka (vlastně dvou). Byli dost děsiví a nechutní =_=. Konečně jsem k sobě jako Chrona měla Maku a nás dvě zas pak potkala na chodbě jakási slečna s tím, že se prý fotí i ve velkém sále (to bylo ještě víc profi). Tak jsme se ještě nasáčkovali tam. Prostě... fotky, fotky, fotky, fotky. Mám slušnou šanci, že se jich pár opravdu povede k mé spokojenosti =D.

S Makou-chan jsme odešly na školu2, kde jsem se alespoň na křest přehodila do cosplaye Arisu. Cestou na advík jsme potkaly Káťu, Beryho a Anet, kteří jeli do Japashopu a cestou zpět přibrali Nemuriho. Tak se šlo zase do třídy a až do křtu jsme si prohlíželi jeho fotky z Íránu, odkud se vrátil, a poslouchali historky =D.

Temi s Nemurim se oblékli do yukat a jali se cosplayovat Yuuko a Watanukiho z xxxHolica. Když už jsme chtěli vyrážet na křest, najednou se začala postrádat Kátina vstupenka/jmenovka či jak se tomu mělo nadávat. Třídu jsme obrátily vzhůru nohama, ale pak jsem my s Temi musely spěchat na křest (+ Nemuri jako součást cosplaye šel též) - zbytek hledal. Ještě jsme měli chvíli času a právě po této ne tak úplně krátké době Nemuri našel Kátinu jmenovku ve svém rukávu xD.

Na křtu jsem se seznámila s dalšími autory Vějíře, s DanQem, obdržela jsem svých pět výtisků Vějíře (takže celkem šest) a -jak jinak- fotky, fotky, fotky aaaa.... fotky. Vzdych xD. Přiznám se, že jsem byla trochu nervózní. Vlastně, když jsem zjistila, že musím odpovědět na dotaz a že publikem bude kolovat ukázková stránka mangy, tak jsem byla DOST nervózní. Samozřejmě to nakonec nebylo tak zlé, poprvé jsem se účastnila autogramiády jako podepisující a nakonec se i do mého hladového žaludku dostalo nějakého krmiva z 'afterparty' pro autory.

Škoda soboty byla ta, že jsme (já, Temi, Nemuri) byli odchytnuti s tím, že by si nás vyfotili do kalendáře (!). Jenže nám do toho vlezl křest a pak už se nefotilo. Oni dva se mohli nechat vyfotit dneska a já jsem přesvědčená, že to udělali, protože jim to děsně seklo (Temi byla vražedně dokonalá Yuuko!), ale já odjížděla brzo a takovou šanci jsem už neměla. Ale i tak je to fajn, beru to jako velký kompliment, zvlášť, když jsem byla v cosplayi tak neznámé postavy o.o

Večer se nesl v duchu deskovek. Tedy, nejdřív, abych nezapomněla, jsme hráli Aktivity pro děti (fuj ble, nesnáším Aktivity xD). Věřili byste, že existuje Čech, který při pantomimě brankáře řekne 'Brána', a poté, ať děláte co děláte (ukazujete na sebe a točíte rukama jakože jinak), on pořád valí slovo 'Gólman'??? Meet Bery xD. Ne, tohle mu prostě NEZAPOMENU!

Přidal se k nám Dan, takže jsme pokračovali jak jinak než Bangem, kde se mé štěstí vrátilo z dovolené a konečně jsem si i zahrála xD. Dokonce jsem vyhrála jakožto šerif a to nevím, jestli se mi kdy stalo. Ono je to děsně nevděčné povolání. Noc pokračovala v tomtéž duchu jako večer. A právě, když už jsme se rozhodli onoho ducha utnout (a jít spát), tak přišel Skeletom a ukázal nám novou a naprosto úžasnou deskovku s názvem DiXit, která je prostě dokonalá.

Mohla bych tu naplnit pár dalších odstavců zážitky z hraní, ale to bych tu nejdřív musela vysvětlit pravidla, takže... budete se muset spokojit s tím, že to bylo... hafo švandy xD (*měla nutkání to vyjádřit takhle*). Ve třídě pro deskovky jsme byli neustále tišeni, pak jsme byli vyhnáni, usadili jsme se do chodby na škole2, byli jsme tišeni (chvílemi i děsivým samurajem-orgem), hráli jsme až do čtyř a pak se to teprve rozpustilo. Úžasná noc. Tu dnešní budou hrát totéž, předpokládám, a musím říct, že jim závidím. Po ADVíku se mi stýská. Vždycky chvíli trvá, než si na něj zvyknu , ale pak se mi v něm žije, jako kdybych tak žila pořád. O to hůř se pak odvyká. Všichni mi chybí. Ale bylo to úžasné a to i přesto, že jsem z programu šla jen na jednu přednášku. Skutečné zážitky dělají lidé, a letos byli skvělí - proto i ADVík 2010 byl pro mě skvěly n_n.

--Co vím až z druhé ruky je to, že zbytek pořádal v neděli jakýsi piknik =D --

Nemuri se soustředí
(Nemuri se soustředí)

Suny Eriesson
(Suny-chan xD)